Trendy v L&D: Microlearning, gamifikace a další inovace

Někdy je těžké udržet pozornost lidí při klasickém školení, ať už online nebo naživo. Firemní vzdělávání se ale neustále vyvíjí a přichází s novými, daleko hravějšími a interaktivnějšími způsoby, jak lidi zaujmout. Pojďme se tedy podívat na pět současných trendů, které L&D (Learning & Development) svět řeší nejčastěji – a třeba se necháte inspirovat, co vyzkoušet u vás.

1. Microlearning: Krátká dávka, velký účinek

O co jde?

Microlearning představuje rozdělení obsahu na drobné kousky – třeba 3minutová videa, rychlé kvízy nebo krátké e-learningové moduly. Nejde jen o šetření času, ale především o to, aby si lidé opravdu něco zapamatovali.

Proč to funguje?

• Lepší soustředění: Když po vás někdo nechce víc než pár minut, snáz udržíte pozornost.

• Rychlá aplikace do praxe: Krátký tip nebo cvičení často zavedete rovnou do každodenní práce.

• Méně přetížení informacemi: Tři klíčové body namísto dvaceti diapozitivů jsou pro mozek přitažlivější.

Jak na to?

• Vytvořit kratičké videolekce a sdílet je třeba přes interní platformu nebo Microsoft Teams.

• K obsahu přidávat minikvízy, takže si lidé hned otestují, co pochopili.

• Zvážit specializované nástroje (např. EdApp nebo TalentCards), pokud chcete microlearning opravdu systematizovat.

Zahraniční zdroje:

• ATD – Microlearning (krátké případovky a studie)

• eLearning Industry (různé články o tom, jak microlearning implementovat)

  
  

2. Gamifikace: Hrajeme si i v práci

Gamifikace znamená využití herních prvků (bodování, odměny, soutěže) v neherním prostředí. Tady konkrétně v oblasti firemního vzdělávání. Smyslem je udělat učení zábavnější, vtáhnout účastníky a občas probudit i trochu soutěživosti.

Proč to funguje?

• Lidé mají rádi hru a okamžitou zpětnou vazbu.

• Snadno se měří pokrok (třeba v žebříčku výsledků).

• Vytváří se přirozená motivace „zkusit to ještě jednou a lépe“.

  
  

Co navrhuje jako příklad ChatGPT?

• Zavádět bodovací systém a odznaky (tzv. badges) za splněné moduly.

• Pořádat miniturnaje mezi týmy, třeba ve formě kvízů.

• Propracované platformy nabízejí i hry simulující reálné situace (vedení týmu, komunikace se zákazníkem atd.).

Zahraniční zdroje:

• Karl M. Kapp: The Gamification of Learning and Instruction

• Yu-kai Chou a jeho koncept „Octalysis“ (jak efektivně využít herní prvky)

• Na Duolingo jako příklad gamifikace nedám dopustit.

  
  

3. Sociální učení: Učíme se navzájem

Sociální učení stojí na jednoduché myšlence: spoustu dovedností a znalostí si lidé dokážou předat mezi sebou, když jim k tomu vytvoříme podmínky. Nemusí to nutně řídit externí lektor. Často stačí, aby byla ve firmě kultura, která sdílení podporuje.

Jak to vypadá v praxi?

• Interní workshopy, kde kolega představí téma, kterému rozumí (tzv. „od insidera pro insidery“).

• Lunch & Learn setkání, diskusní setkání na Slacku, firemní wiki, Guláš.

• Mentoring a peer-coaching: zkušenější vede méně zkušené, anebo si rovnocenní kolegové pomáhají zvládnout náročné úkoly.

Proč to funguje?

• Zapojuje lidi – cítí, že mají co nabídnout, a zároveň se nebojí říct si o radu.

• Dokáže reagovat na konkrétní problémy, které zrovna v týmu vyvstaly.

• Vytváří přátelskou a podporující atmosféru, kde je sdílení přirozenou součástí dne.

Zahraniční zdroje:

• Jane Hart – Modern Workplace Learning

• Harvard Business Review – Talent Management

4. Personalizace a adaptivní učení: Každý jsme jiný

Když si můžeme zvolit, co se učit a kdy, je mnohem větší šance, že výuku dotáhneme do konce. Adaptivní systém dokáže vyhodnotit naše výsledky a doporučit další modul nebo lekci, která se nejvíc hodí.

Příklady využití:

• LXP (Learning Experience Platform), která sleduje zájmy a úspěchy uživatele a podle toho nabízí kurzy či e-booky.

• Drobečková navigace a personalizované dashboardy, kdy člověk vidí jen to, co je pro něj relevantní.

• Krátký test, po kterém platforma přeskočí kapitoly, jež už ovládáme.

  
  

K čemu to je dobré?

• Nikdo se nemusí trápit obsahem, který už dávno zvládá.

• Zvyšuje se dokončování kurzů (kdo by nechtěl ušetřit čas?).

• Podporuje motivaci, protože učící se cítí, že je to jeho cesta.

Zahraniční zdroje:

• CIPD – Development & trends (odborné reporty)

• edX, Coursera (ukázky adaptivních mechanismů)

5. Aplikovaná improvizace: Buďme připraveni na cokoliv

Aplikovaná improvizace vychází z divadelní improvizace, jen se využívá v běžném pracovním kontextu. Pomáhá nám trénovat pohotové reakce, lepší naslouchání a schopnost „přijmout a rozvíjet“ nápad kolegy místo jeho rychlého zavrhnutí.

Proč to funguje?

• V reálné práci nejedeme podle dokonale nalinkovaného scénáře. Spousta věcí se řeší ve chvíli, kdy nastanou. A právě improvizační principy na to připravují.

• Přirozeně posiluje schopnost adaptace na změny: místo „tohle nejde“ se víc ptáme „co s tím můžeme udělat?“.

• Otevírá prostor pro kreativitu a rychlou spolupráci v týmu.

Jak to vypadá v praxi?

• Různorodá cvičení jako „Ano, a…“ (nebo „Yes, and…“), kdy se účastníci učí stavět na nápadu kolegy a přidávat k němu další hodnotu.

• Modelové scénky, kde si lidé zkouší zvládat konflikty či nečekané situace – s humorem a bez zbytečného stresu.

• Hodně se pracuje s reflexí a s podpůrným feedbackem, aby si každý sám vyzkoušel, kde jsou jeho silné stránky a jeho autentičnost.

Zahraniční zdroje k aplikované improvizaci:

• Applied Improvisation Network (mezinárodní komunita profesionálů)

• Organizace jako TiPP – The Improv Playground (příklady aktivit a kurzů)

• U nás naše Škola improvizace.
  

6. AR/VR a další technologie: Když je vzdělávání zážitek

Rozšířená realita (AR) a virtuální realita (VR) mohou posunout učení do úplně nové roviny. Namísto suché teorie si člověk vyzkouší simulaci v bezpečném, ale realistickém virtuálním prostředí.

Jak se dá využít?

• Bezpečnostní tréninky: lepší je zažít virtuální nebezpečí než riskovat reálné zranění.

• Soft skills: vyzkoušet si komunikaci s „virtuálním klientem“, který reaguje na naše (ne)šikovné odpovědi.

• Onboarding: nováček může pomocí VR nahlédnout do provozu, do kterého se normálně hned tak nedostane.

Proč by vás to mělo zajímat?

• Je to intenzivní zážitek, který si člověk pamatuje dlouho.

• Má potenciál ušetřit náklady (např. cestování na testovací provoz), zároveň zvyšuje bezpečí.

• Hodí se tam, kde by byl klasický trénink náročný, nebezpečný nebo jen těžko zorganizovatelný.

  
  

Zahraniční zdroje:

• Strivr – příklady VR tréninků

• Training Industry – články o AR/VR v kontextu L&D

Závěrem: Co vyzkoušet jako první?

Jestli vás jeden z těchto trendů láká, nemusíte rozjíždět obří projekt. Většinou stačí drobný pilot – třeba vytvořit pár microlearningových modulů nebo zavést malou soutěžní gamifikaci. Uvidíte, jak lidé reagují a co si z toho odnášejí. Pak můžete pomalu přidávat další inovace.

Každý trend zdaleka nepasuje do každé firmy. Někdo využije adaptivní platformu, protože má obrovskou rozmanitost pozic a potřeb, jinde bude stačit vylepšit obvyklé workshopy o trochu herních prvků. Důležité je vědět, že L&D svět nabízí hromadu možností, jak udělat vzdělávání živější, zábavnější a účinnější.

Díky, že čtete a zkoušíte nové cesty. Držím palce, ať se u vás podaří i malé kroky, které mohou přinést velké změny.